Soukromí zaměstnance - natáčení na pracovišti, osobní prohlídky

Problematice ochrany soukromí zaměstnanců a práv zaměstnavatelů kontrolovat a monitorovat své zaměstnance se věnují nové dotazy naší Poradny Zákoníku práce a pracovního práva:

I. Natáčení zaměstnanců na pracovišti

• Může zaměstnavatel natáčet zaměstnance na pracovišti?
• Může zaměstnance natáčet bez jejich souhlasu?
• Lze problematiku natáčení a monitoringu na pracovištích řešit vnitřním předpisem?
• Co když zaměstnanec s natáčením na pracovišti nesouhlasí?
• Jak se může zaměstnanec bránit?

Celá pracovně-právní rada zde - Krátkodobé natáčení na pracovišti.

II. Osobní prohlídky zaměstnanců na vrátnici

• Může zaměstnavatel provádět osobní prohlídky zaměstnanců při příchodu do zaměstnání?
• Jak je to s osobními prohlídkami zaměstnanců při odchodu z pracoviště nebo zaměstnání?
• Jaký může být rozsah osobních prohlídek zaměstnanců?
• Jak je to s prohlížením osobních zavazadel?
• Může zaměstnavatel prohlížet i osobní vozidla?
• Může zaměstnavatel zaměstnanci například i "šacovat" kapsy?
• Jak se určí, co je přípustné a co není při kontrole zaměstnance?
• Určuje rozsah a provedení osobní prohlídky zaměstnance Zákoník práce nebo vnitřní předpis zaměstnavatele?

Více k problému kontroly zaměstnanců zde - Osobní prohlídky na vrátnici.

Zaměstnanec používá služební vůz přes zákaz zaměstnavatele k soukromým účelům

Situace možná ne zcela běžná, přesto se asi vyskytující poměrně často v různých firmách: Zaměstnanec má služební vozidlo, ale nemůže je používat pro soukromé účely. Občas však služební vůz využije pro svou soukromou cestu:

• Jde zaměstnance za neoprávněné využití služebního vozu k soukromému účelu nějak postihnout?
• Lze uvedenou situaci považovat za důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru?
• Je neoprávněné použití služebního vozu důvodem pro výpověď z pracovního poměru?
• Lze udělit zaměstnanci pokutu?
• Může hrozit za uvedený problém nějaký postih ze strany finančního úřadu?

Odpověď naší právní specialistky paní Dany Blažkové naleznete zde -Neoprávněné používání služebního auta a okamžité zrušení pracovního poměru.

Špatná reference od předchozího zaměstnavatele

Ne vždy je konec pracovního poměru nedramatický a ne vždy se zaměstnanec a zaměstnavatel (nebo spíše nadřízení či kolegové) rozejdou v dobrém, bez negativních emocí nebo bez zášti.

Může nastat situace, kdy zaměstnavatel respektive bývalý nadřízený podá na bývalého zaměstnance špatnou referenci. A tato špatná reference může vést k nepřijetí uchazeče do zaměstnání nebo ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

• Jak se zaměstnanec může bránit negativní referenci předchozího zaměstnavatele?
• Je možné bývalého zaměstnavatele žalovat u soudu?
• Existují jiné, méně náročné, způsoby, jak se negativní referenci ubránit a zamezit poškození dobrého jména uchazeče?

Naše specialistka na pracovní právo paní Dana Blažková odpovídá na uvedené otázky v dotazu - Negativní reference od předchozího zaměstnavatele.

Docházka do zaměstnání a zaokrouhlování času

Pracovní doba je Zákoníkem práce jasně dána. Při evidenci pracovní doby respektive docházky do zaměstnání se přesto objevuje nemalé množství otazníků, které se nyní promítly do velmi zajímavého dotazu na naši specialistku na pracovní právo - paní Danu Blažkovou.

Poměrně jednoduchý dotaz na zaokrouhlování pracovní doby nakonec odpovídá na následující otázky:

• Jak přesně se vymezuje pracovní doba respektive co je přesně považováno za dobu práce?

• Kdy začíná a končí pracovní směna?

• Jak se běžně zaokrouhluje pracovní doba v docházkových systémech?

• Je běžné zaokrouhlovat pracovní dobu na čtvrthodiny nebo na půlhodiny?

• Jaké zaokrouhlení pracovní doby již může být považováno za nepřiměřené?

Všechny informace k tématu naleznete v naší poradně pracovního práva a Zákoníku práce zde - Zaokrouhlování času příchodu a odchodu.

Střídání dohod konaných mimo pracovní poměr v jednotlivých měsících

Zaměstnanec pracuje střídavě na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a na dohodu o provedení práce (DPP). Pro organizaci vykonává stále stejnou práci (náplň práce je totožná). Fakt, zda pracuje na DPP nebo DPČ je ovlivněn výši vydělané odměny. Pokud vydělá v měsíci méně než 10 000,-Kč pracuje na dohodu o provedení práce a naopak pokud vydělá více než 10 000,- Kč, tak pracuje na dohodu o pracovní činnosti. Tolik pro nastínění pracovně právní situace.

• Je střídání dohod o provedení práce a pracovní činnosti v rámci jednotlivých měsíců v souladu se Zákoníkem práce?
• Je v pořádku určovat typ smluvního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem výši odměny za práci (ikdyž hovoříme o dohodách konaných mimo pracovní poměr)
• Kdy je nutná Změna dohody o provedení práce na pracovní poměr?
• Je možné využívat dohodu o provedení práce neomezeně?   

Odpovědi naší specialistky na Zákoník práce a oblast pracovního práva paní Dany Blažkové jsou umístěny zde -  Střídání DPP a DPČ podle měsíčních výdělků.

Dohoda o mlčenlivosti a povinnost zaměstnance podepsat

Zaměstnanec pracuje několik let pro určitého zaměstnavatele a je mu předložena k podpisu Dohoda o mlčenlivosti.¨

• Musí zaměstnanec podepsat dohodu o mlčenlivosti?
• Co se stane pokud podpis odmítne?¨
• Jaký postih může zaměstnavatel zvolit pro zaměstnance, který odmítl dohodu podepsat?
• Může být odmítnutí podpisu doložky o mlčenlivosti zaměstnance důvodem pro výpověď z pracovního poměru?

Další informace naleznete v radě naší specialistky na pracovní práva paní D. Blažkové zde - Povinnost podepsat prohlášení mlčenlivosti.

Práce v noci a péče o dítě

V třísměnných provozech by se zdálo být spravedlivé, aby všichni zaměstnanci nastupovali střídavě na dopolední, odpolední a noční směny a v určitých intervalech se střídali. Jsou však zaměstnanci, kteří se starají o malé děti nebo o rané teenagery do 15 let a pak se mohou objevit následující otázky:

• Řeší Zákoník práce situace rodičů dětí do 15 let věku?
• Může zvýhodnit tyto zaměstnance oproti těm, co děti nemají?
• Nepůjde o diskriminaci určité skupiny zaměstnanců?
• Jak je to v případě vážných provozních důvodů zaměstnavatele ?
• Může zaměstnanec, který má v péči dítě, odmítnout práci na noční směně, která není z hlediska fungování rodiny a výchovy dětí optimální?
• Musí zaměstnavatel změnit rozvrh směn zaměstnance s dítětem do 15 let a tím rozpis směn dalších zaměstnanců?

V radě - <a href="http://ww.hledampraci.cz/pracovni-pravo/narizeni-pouze-nocnich-smen-a-pece-o-dite.php" title="Nařízení pouze nočních směn a péče o dítě">Nařízení pouze nočních směn a péče o dítě</a> Vám paní Dana Blažková, zodpoví uvedené dotazy.

Zpochybnění neschopnosti zaměstnance závodním lékařem

Velmi zajímavou situaci řeší nový dotaz naší Poradny Zákoníku práce a pracovního práva.
Zaměstnanec je uznán práce neschopným a na základě dokladu od svého lékaře nastoupí na "neschopenku". Zaměstnavatel prostřednictvím závodního lékaře zpochybní tuto pracovní neschopnost.

• Může zaměstnavatel respektive lékař závodní péče vstupovat do procesu neschopnosti zaměstnance na základě rozhodnutí jeho lékaře?
• Je takto zpochybněná pracovní neschopnost zaměstnance platná?
• Kdo rozhoduje o vydání pracovní neschopnosti zaměstnance?
• Jak má zaměstnanec postupovat, když zaměstnavatel žádá o jeho návštěvu u závodního lékaře v době nemoci respektive pracovní neschopnosti?
• Kdo provádí dozor a kontrolu práce neschopných?
• Jak to procesu vstupuje oblastně příslušná Správa sociálního zabezpečení?

Celý problém je podrobně řešen v dotazu a odpovědi naší specialistky na pracovní právo paní Dany Blažkové  - Může smluvní lékař zpochybnit neschopenku vydanou ošetřujícím lékařem?

Největší možná doba práce v jeden den

Většina zaměstnanců stráví v práci minimálně osm a půl hodiny s tím, že vlastní pracovní doba při jednosměnném provozu činí osm hodin.
Osm hodin pracovní doby je tak vlastně minimální doba strávená výkon práce.

• Jaká je však maximální doba strávená zaměstnancem výkonem práce v rámci jednoho pracovního doby?
• Kolik činní maximální délka pracovní směny?
• Kolik je maximální doba přesčasů v rámci jednoho pracovního dne?
• Je nejvyšší možná doba práce osm, dvanáct nebo šesnáct hodin?
• Který paragraf respektive které paragrafy Zákoníku práce řeší problematiku maximální pracovní doby?

Odpovědi Vám poskytne nová rada v poradně pracovního práva zde - Maximální doba strávená na pracovišti v rámci jednoho pracovního dne.

Koordinaci BOZP na stavbách - novelizace zákona

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dochází k novelizaci zákona o koordinaci této problematiky na stavbách:

• Co přináší novelizace zákona 309/2006?
• Co bude obnášet institut "Koordinátora bezpečnosti práce"?
• Jak budou vypadat BZOP plány na stavbách?
• Budou mít vliv BZOP plány na technologické a pracovní postupy na staveništích?
• Bude Koordinátor BZOP na stavbách vstupovat i procesu přípravy staveb?

Více informací o problematice naleznete ve novém článku v Poradně pracovního práva - Probíhá novelizace zákona o koordinaci BOZP na stavbách.